Podle dobrovolného závazku s Evropskou komisí z roku 1995 měly automobilky do letoška snížit emise oxidu uhličitého u nově vyrobených osobních vozů na 140 g/km. Komise však tlačí dál, a do roku 2012 chce emise snížit až na 120 g/km. To jsou fakta.
Bavíme se o množství nějakého skleníkového plynu, které si stejně nikdo nedokáže dost dobře představit. Vliv na prostředí a případně i na globální oteplování berou lidé tedy spíše jako axióm.
Pro lepší představu o tom „nebezpečném“ CO2 je vhodné automobil a jeho emise porovnat s něčím více známým a představitelným. Pro srovnání s jedoucím vozem jsem vybral běžícího člověka, který také určité množství oxidu uhličitého vydechuje:
Emise CO2 průměrného běžícího člověka jsou kolem 70 g/km!
Z toho vyplývá, že pro skupinu dvou a více běžců bude z hlediska emisí CO2 ekologičtější jet autem! A co na to Zelení, zakážou nám dýchat?
Premisy: průměrná minutová ventilace plic bez zátěže: 7 litrů maximální minutová ventilace plic při zátěži (při běhu): 150 litrů koncentrace CO2 ve vzduchu: 0,038 % (průměr z roku 2004) koncentrace CO2 ve vydechnutém vzduchu: 4 % průměrná rychlost běhu na dlouhou vzdálenost: 10 km/h hustota CO2 při standardní atmosféře: 1,977 kg/m3.
Disclaimer: Tento článek pouze poukazuje na směšné limity a přeceňování oxidu uhličitého ve výfukových plynech. Rozhodně nechci zlehčovat emise těžkých kovů, prachových částic a dalšího sajrajtu (obzvláště dobře viditelného ve formě černého oblaku za vozem „ftédéíčku“).